Report z Dílny 9472: Huso a Jiří Schmitzer
V úterý 3. května jsem v rámci zlínského Majálesu zavítala do Dílny 9472, jež se nachází v zadním zákoutí Městského divadla. Prostory, které byly dříve známy pod názvem Divadélko v klubu, halily atmosféru do specifického, umělecko – hospodského ducha. Již při mém příchodu se téměř plný sál radoval z performance tříčlenného uskupení, nesoucí název Huso. Název vznikl slátáním slovních spojení, jimiž se samotní Huso charakterizují. Jako příklad uvádějí HUdební SOcky, HUlákající SOmráci či HUstý SOs. O tom, že atmosféra na rozdíl od představitelů rozhodně hustá nebyla, svědčil mohutný povyk uspokojených diváků po každé písni. Trojice členů, jež svůj slovní projev (dle vlastních slov řev) doprovázela na akordeon, klarinet a ozembouch, zapojovala do dění dorazivší hostí každou chvíli. Všechny veselé písně musejí splňovat podmínku zapojení tří témat, tj. zvířátek, dopravní nehody a toho, jak se nakonec všichni dobře poměli. Tím byla zcela zaručena posluchačova pozornost a dobré rozpoložení. Ačkoli měli Huso skončit ve 20:45, vyváděli na pódiu do té doby, než přišla hlavní hvězda Jiří Schmitzer.
Jirka se pohodlně usadil a ladil kytaru, zatímco sál se plnil na hranici své kapacity. Hned na začátku upozornil, že nemá přesně stanovené skladby, které bude hrát, takže výběr je víceméně na divácích. Tato idea se rychle ujala, a tak bylo pořád co hrát. Zazněly písně Bouda, Japonec, Nic se mi nedaří, Kaluž, Prase a spousta dalších. Publikum si nejvíce žádalo hit „Řekněte prdel“, avšak se ho nedočkalo. Jak Jirka sdělil, doprovod pouze na kytaru k tomuto fláku není možný. Potřebuje k tomu kapelu, která ho doprovází jen na festivaly. Takže Zlíňáci utřeli hubu. Nicméně i tak tato hodina „písní na přání“ přinesla velké ovace. Prasklá struna uprostřed koncertu byla milým zpestřením. Aspoň si diváci prověřili umělcovu zručnost, o které jistě nikdo nepochyboval. I když Jirka projevil přání zahrát něco „méně primitivního“, fanoušci chtěli právě tyto songy. Takže se dál pokračovalo na vlnách rocku, blues a improvizace. Na závěr zazněla pecka Plivanec, jež krásně uzavřela celé brnkací klání. Návštěvníci Dílny Jirku po zásluze odměnili bouřlivým potleskem i hvízdáním a už se určitě všichni chystají na nějaký festival, kde snad konečně uslyší Prdeeeeeel.
