WYCLEF JEAN – The Carnival
Úvodní větu si dovolím ocitovat z jiné recenze na toto album. Zcela s ní souhlasím. Totiž – toto je výjimečné album. Jakkoli se mohli zdát loňští Fugees a jejich Score vynikající a nepřekonatelné, Wyclef Jean dokázal ještě něco víc. Napsat více než sedmdesátiminutové album, na kterém nepřebývá ani sekunda a po jehož poslechu zjistíte, že musíte znova a že se zase budete bavit a pak znovu a znovu…
Wyclef a spolu s ním i zbylí dva z Fugees (Pras a Laurin Hill) plus spousta dalších lidí z okruhu kapely rapuje, zpívá, huhňá, směje se, mění hlasy, scratchuje a především – dělá si legraci. Úplně ze všeho. Už během intra vám běhá mráz po zádech a máte dojem, že se přihodí něco velkého. Následuje Apocalypse, postavená na samplu z jakési operety (věc dosud nevídaná) a hned po ní druhý singl, fantasticky přetvořená tradiční kubánská Guantanamera, za chvíli To All The Girls, což je něco na způsob slavného hitu J. Iglesiase a S. Wondera. Poté další singlovka Anything Can Happen a to ještě nejsme ani v půlce a vy už víte, že tady se může přihodit skutečně vše.
Úryvky z jedné písně se za chvilku objeví v jiné, parodii na klasiku House Of The Rising Sun ve skladbě Sang Fézi zpívá Laurin procítěněji než Killing Me Softly, následují Bee Gees a nová verze Stayin’ Alive a mezi tím vším reggae tak akorát, aby nelezlo na nervy… Album přepestré, sršící nápady v hudbě i slovech každým okamžikem, album výjimečné. Karneval může začít.
Srovnej si: Fugees