TICHÁ DOHODA – Válcovna vkusu s.r.o.
Název? Buď neuvěřitelná dávka sebekritiky, což nepředpokládám, poněvadž pak zas nechápu, proč to vůbec vydávají, anebo ještě neuvěřitelnější dávka nesoudnosti. Kdyby se tak klišoidní a pozérské texty zpívaly do stejné muziky v nějakém nesrozumitelném jazyce (třeba v češtině, byl-li bych třeba kovaný Angličan nebo Holanďan), pak by se to ještě chvílemi dalo snést. Já ale nejsem kovaný Holanďan, a česky umím docela dobře – tyhle texty převálcujou úplně všechno – o vkusu ani nemluvím. Kdybych měl vybrat nejhorší desku posledního roku, je nová Tichá dohoda nepřekonatelná. Tolik ke “straně” A.
Strana B: Jen potvrzuje, že vlastně Tichá dohoda neví kudy kam. Anebo snad – kam vítr, tam plášť? Na každý pád, i díky pouhým dvěma textům, je to aspoň k holému přežití bez nevratné ztráty rozumu.
Srovnej si: Pavel nebo jak Zmožek, Kroky a Sagvan Tofi
