last.fm



RANCID – Life Won’t Wait

Epitaph 1998
ta-ta-mi | ta-ta-mi hudba  |   |  23-06-98

B000007OED.01.MZZZZZZZ[1]

Tihle chlápci si natáčení svýho alba opravdu užili. Nejenom proto, že se nahrávalo střídavě na Jamajce, San Franciscu a jejich domovském Los Angeles, ale taky proto, že smotali dohromady snad všechny hudební styly, které uvízly v jejich oranžových či jiných kebulích a bez skrupulí je všechny rozmázly o zeď.
Rancid mají svý hlavní kořeny v punku 70–tých let, ze kterých raší pupence reggae, ska, rockabilly, cow punku a ožraleckých halekaček. Asi nejvíc mi to připomíná The Clash kolem desky “Sandinista”, ovšem s energií a přímočarostí let 90–tých. Živě jsou jistě Rancid válcovačkou lidských těl a po absolvování jejich koncertu je pravděpodobně nevyhnutelné vzít si pár dní volna. Úvodní rozjuchanej cow punkovej, 48 vteřin trvající poryv, jemuž vévodí zpovykaná foukačka, prosviští kolem pekelnou rychlostí a je nekompromisně tím nejlepším, co na tomto albu najdete. V tom zbytku Rancid zručně surfují po už zmiňovaných hudebních oblastech a pumpují do vás energii a “positive vibrations” pod tlakem a přitom se vám snaží namluvit, že hrabat se v odpadcích je největší zábava na světě. V mém případě se jim to zdařilo.

Srovnej si: B. Marley, Madness, The Clash, Specials

★★★★★☆

Michal Jakubík
 

Komentáře nejsou povoleny.