last.fm



PATTI SMITH – Peace and Noise

Arista/BMG 1997
ta-ta-mi | ta-ta-mi hudba  |   |  25-11-97

peace-amp-noise[1]

Název nového alba Patti Smith myslím přesně vystihuje jeho obsah. Beru to jako zdařilou parafrázi na Peace and Love a i atmosféra celýho alba mi připomíná daleko víc 60. než 70. léta, ze kterých Patti vlastně vzešla. Ale nečekejte žádnou starou vykopávku, bratři a sestry. Přestože Death City připomíná detroitskej tvrdej sound takových MC 5 nebo raných Stooges druhé poloviny 60–tých let, že Spell má textový kořeny v Kvílení od Ginsberga a krásnej klarinet v podání lady Smith, že závěrečná Last Call je prostým blues a že studiová live improvizace Memento Mori je vzpomínkou na Williama Seward Borroughse, kterej zemřel 2.srpna letošního roku v požehnaném věku 83 let, je tohle naprosto současná muzika. Otvírák Waiting Underground s rozladěnou kytarou a uhrančivým vokálem nezapře punkovou minulost, Don°t Say Nothing má zase zcela moderní rytmiku a sound a Blue Poles je prostě goticky krásná. Kruh se uzavřel. Tohle album jakoby spojovalo syrovost a naléhavost debutního Horses s muzikantskou vyzrálostí a invencí loňského Gone Again, jež bylo prostoupeno smutkem ze ztráty manžela Patti, Fred Sonic Smitha a které jsem až dosud považoval za její nejlepší. Tady k vám promlouvá člověk, kterej má co nabídnout.

Srovnej si: Patti Smith, Stooges

★★★★★☆

Michal Jakubík
 

Komentáře nejsou povoleny.