KONGH (SWE) + FIVE SECONDS TO LEAVE (CZ) Brno, Skleněná Louka 24.10. 2009

Když jdu na big beat do Skleněné Louky je to pro mě vždy tak trochu jako návštěva zvukové laboratoře, která má za cíl odhalit „opravdovost“ právě testovaných kapel. Vydávat „Skleněnku“ za pouhý klubový prostor by bylo nepřiměřené zjednodušení neboť sáleček velikosti většího obýváku nabízí zajímavé možnosti konfrontace umělce a diváka.
Kapely jsou zde zbaveny svých nejsilnějších nástrojů manipulace. Zvuk se valí maximálně ze dvou Marshallů, protože víc se jich za kapelu ani nevejde a při ozvučení systémem „volume na max“ by nejspíš popadaly skleničky z protějšího baru. Na nějakou show rovnou zapomeňte, protože muzikanti jsou rádi, že můžou stát aspoň na vlastních káblech. No a výška „podia“ je bratru 15 centimetrů, takže muzikanti i diváci jsou si prakticky rovni.
Naproti tomu se tu skýtá unikátní možnost sledovat vzájemnou komunikaci hráčů v bezprostřední až intimní blízkosti což hudební zážitek solidně umocňuje.
Pokud však hudba nefunguje, tady se z toho běžnými atributy vylhat nedá.

Dnešní test podstoupili švédští KONGH a s nimi Five Seconds to Leave z Jindřichova Hradce, i když na plakátech byli jako předkapela uvedení Gospel of The Future. KONGH mně zlákali hlavně proto, že bývají často přirovnávání ke svým soukmenovcům a mým oblíbencům Cult of Luna. Five Seconds to Leave zahájili, s lehkým zpožděním, svůj set ve kterém mísí doom & tribal se samply a zpětnou projekcí za zády. Promyšlené budování atmosféry s gradací do finální sonické erupce je sice model používaný mnoha post-metalovými spolky, ale Five Seconds to Leave se v tom můžou směle porovnat se špičkami světové scény po boku, dejme tomu, starších Pelican. Laboratoř „Skleněnka“ ukázala jasně v čem spočívá síla kapely. Napojeni na jednu vlnu, podobnou šamanskému obřadu roztáčí atmosfericko energetickou spirálu, která nevyhnutelně vede ke kolektivní katarzi. Víťovy tribal bicí se hadovitě vplétají do dialogu sampleru i Vaškovy zefektované kytary a Hromyho basy. Ten bravurně zvládá i prstovou techniku a jednou dokonce hrou smyčcem evokuje zvuk violoncella. Vynikající gig!
Five Seconds to Leave po dvouleté existenci teprve chystají svůj úvodní majstrštyk, ale o tom, že jsou již teď velmi dobří se rozhodně ví. Není moc kapel, kteří, ač bez vlastního alba, mohli předskakovat takovým veličinám jako jsou třeba Caspian, A Storm Of Light nebo This Will Destroy You.

Velmi dobře naladěn jsem se vrhl vstříc headlinerům KONGH a těšil se na další pořádnou nálož slibovaného sludge/doom & post-hardcore. Ostatně bicí souprava Tomase Salonena, které dominovaly dva obrovské činely jen podpořila moje očekávání.
Pak pánové spustili, o poznání víc nahlas a jak se později ukázalo, také s o poznání menší invencí. Z pódia se nesl nadhled daný dvěma vydanými alby ( rovněž se sestupnou tendencí) a spoustou odehraných koncertů během pěti let existence kapely. Hned ze startu však bylo něco hodně špatně. Občas vstupující, typicky metalově debilní ne-vokál Davida Johanssona působil nejen nepatřičně, ale hlavně ukázal, že David zpěvákem rozhodně není i když na vyšlechtěných deskách to není tak slyšet. No, kila mu šly rozhodně líp.
Basa Oskara Rydéna měla tak akorát nabroušený zvuk a ani bicí nepostrádaly slušný palebný účinek Zkrátka, některé momenty byly docela vydařené, ovšem jako celek byl set KONGH neinvenční nuda, který se, dle mého, s alchymií Cult of Luna nemůže vůbec srovnávat.
Takže v závěrečné zprávě z laboratoře uvádíme, že po provedení náležité purifikace vykázal domácí vzorek podstatně vyšší ryzost.

http://www.myspace.com/kongh
http://www.myspace.com/fivesecondstoleave