last.fm





JEFF BECK – Who Else!

Sony Music 1999
ta-ta-mi | ta-ta-mi hudba  |   |  23-03-99

beck[1]

Abych byl upřímný: pro mě docela zklamání. Netrpím sice pocitem, že staří dinosauři už nemají hudebně co říct a žijí jen z podstaty svého jména – poslední alba např. Deep Purple a dua Page&Plant jsou až překvapivě životaschopná a svěží, ale právě u tohoto trochu místy postrádám tu základní odpověď na otázku: proč vlastně? Všichni se samozřejmě shodnou, že Beckova ruka ovládá stále brilantní, kultivovaný a mnohokrát i řezavě výbušný tón, ale pastí se mi (stejně jako v případě posledního Claptonova alba) zdají samplované bicí a vůbec rytmický spodek. Určitě i na tomto půdorysu existují možné cesty vzájemného propojení a splynutí dvou přece jen už svojí podstatou odlišných světů, ale tady mám prostě místy pocit zkřížení ohně s vodou. Úplně jinou, autentičtější atmosférou pulsují kousky, které pocházejí více či méně z blíže nespecifikovaných koncertních (a ve studiu dopracovaných) záznamů z loňského německého turné. Najednou je tam víc cítit přítomnost zaujatých, živých a přemýšlivých muzikantských osobností (výborné blues Brush With The Blues, nezvykle rytmicky členěná Hip–Notica). Právě pětapadesátiletý Beck se tímto albem vydal možná od něj už na nečekanou a pro všechny zainteresované jistě vzrušující cestu hledání a objevování nových barev, rytmických struktur a zvukových možností – otázkou je, kdo a kolik z jeho posluchačských vrstevníků jej bude následovat. Pro o vlastně už dvě generace mladší se stane těžko už víc než jen (a to v lepším případě) encyklopedickým heslem.

Srovnej si: E. Clapton, Page+Plant

★★★☆☆☆

Martin Kozlovský

Komentáře nejsou povoleny.