JAMES HARDWAY – A Positive Sweat
James Hardway udržuje vysokou kvalitu, v některých směrech dokonce sám sebe překonává. Hudba je album od alba jiskrnější a opojnější. Jazzově drum and bassové variace s uhrančivým ženským vokálem Amandy Ghost se vás o potřebnou náladu neprosí; na rozdíl od mnoha podobných pocitových nahrávek. Do své vlastní nálady vás jemně a nezadržitelně vtahují. Nezpůsobí vám žádné násilí, ať už jste v jakémkoli rozpoložení. (Klinicky testováno.)
Oproti poslední desce si hlavní dechař Theo Gordon přizval sice více společníků, ale výhradně ku prospěchu věci. Nejpočetnější muzikantskou sestavu tak najdete hned ve druhé skladbě Pulling Weeds. Jedním z nejdokonalejších momentů alba je závěrečná skoro sedmiminutová Canter’s Diner 4am – nádherná tichá rozprava mezi dechy a basou.
Hardway se zcela jasně ubírá vlastním, svépomocí vytyčeným, směrem. Je potěšitelné, narazíte-li v přehršli tuctového balastu na hudbu s jasným názorem, navíc takto nezaměnitelnou. James Hardway se stává značkou. Řekl bych, že o podobný kousek se dnes marně snaží hodně mnohem větších hvězd.
Srovnej si: Miles Davis, Morcheeba, Kid Loco, Dexter Gordon
