last.fm



BITTOVÁ & VÁCLAVEK – Bílé inferno

Indies 1997
ta-ta-mi | ta-ta-mi hudba  |   |  23-11-97

bittova-vaclavek-bile-inferno[1]

V luxusním a přece velmi jednoduchém balení představují dva přední protagonisté “klasické” brněnské alternativní scény Iva Bittová a Vladimír Václavek (doplnění na zdravé jádro Tomem Corou – violoncello, Idou Kelarovou – zpěv, klavír, Františkem Kučerou – křídlovka, trubka a kontrabasistou Jaromírem Honzákem a obaleni sborem Lelky) to, čemu by se dalo říkat: maximální hudba s minimálními prostředky. Veškeré dohady o nové spolupráci části bývalého Dunaje, vzaly za své. Neni to přesné. Ony byly smeteny a převálcovány vichřicí motýlých křídel. Naprosto zvláštní atmosféru dvojalba dotvářejí i básně Bohuslava Reynka, které sice nejsou jediným zdrojem textů, ale jsou tím nejpodstatnějším, ovlivňujícím vnímání nejen textů ostatních (Bittová, Skácel, Václavek, Renčová…), a zpětně i hudby samotné, kterou původně ožily. Není to žádné zahloubané meditování, žádné prostoduché kolébání duše. Je to divoké a vířivé meditování, rozhoupání duše, které stejně jako téhle muzice není nic cizí. Hudba, která rozvíří stojaté vody naší systematicky ubíjené fantazie, hudba, která rozproudí myšlenky do směrů. kterými se dnes moc často neubírají a hudba, která při tom všem rozehřívá duši jako oheň zkřehlé prsty, má víc než dobrý důvod k existenci. Vzhledem k tomu, že u mnoha lidských činností bývá tento důvod jen zteží okecáván, dosáhlo Bílé inferno snad nejvyšší možné mety. Jestli TOHLE není největší pozornost si zasluhující hudební počin letošního roku u nás, co tedy?

Nesrovnáš si (bohužel – nebo dík?)

★★★★★★

rixard
 

Komentáře nejsou povoleny.