ALIAS

Před pár měsíci uvrhl mostecký volný radikál Radek Kopel mezi smečku věrných v pořadí druhé samostatné album. Opět se laškuje s variacemi na původní název Eine Stunde Merzbauten, redukovaný na ExSxMx, názvem alba i počátečními písmeny návu samotných kompozic.Můžeme hledat za tím hledat skryté významy, ale tady půjde spíš o to, že Radek Kopel je veselá kopa a jeho zájmem je radostný čistý hluk ve všech možných i nemožných podobách podle vzoru Merzbow. Možná, tam by se dala hledat inspirace pro dříve nezvyklý prvek, který se vluzuje do alba E.S.M.a to je účast dříve nemyslitelných nástrojů jako housle nebo tenor saxofon. Tahle okolnost mi přijde skoro nejzajímavější na celém albu, neboť přínos těchto nástrojů není zcela jednoznačný.

Nick Cave je fascinován smrtí, to je známá věc. A kromě písňových textů a básní je i autorem románů. Ten poslední v češtině vydalo Argo a jmenuje se Smrt Zajdy Munroa. Zajda je barbar, hnusák, alkoholik, notorický děvkař, podivná zrůda, cynický egocentrik, proklatě sebejistý sukničkář, cokoli…

Možná Cameron udělal jednu jedinou, ale základní chybu. Ta se pak průběžně nasčítala a díky ní je z Avatara „jen pohádka“ pro dospělé s dech beroucími efekty.

Jemná disharmonie je i v tom, že použil naši současnou nejdokonalejší technologii k vytvoření karikatury (ve smyslu zjednodušení) holistického světa, v němž je vše propojeno a řízeno vyšší Moudrostí, která udržuje rovnováhu a přesahuje jednotlivé buňky–bytosti tohoto monumentálního organismu.

V úterý 3. května jsem v rámci zlínského Majálesu zavítala do Dílny 9472, jež se nachází
v zadním zákoutí Městského divadla. Prostory, které byly dříve známy pod názvem
Divadélko v klubu, halily atmosféru do specifického, umělecko – hospodského ducha…