Projekt studentů Ateliéru monumentální tvorby
Zodpovědnost za trojrozměrný svět
V tuto chvíli patří do seznamu Atelieru monumentální tvorby na Akademii výtvarných umění v Praze sedmadvacet lidí, včetně dvou pedagogů, doktorandů, stážistů a řádných studentů. Zdaleka ne všichni mohou svou tvorbu identifikovat s prezentací na následujících stranách. Pro tyto přístupy používáme mnoho jmen v jemných odstínech významů, ale zcela určitě tak nehledáme programové vymezení atelieru. Termíny jako POSTPRODUKCE, COVERVERZE, SAMPL, REKONSTRUKCE jsou pro nás prvním z mnoha možných vymezení k faktu, že svět je zahlcen kulturními informacemi, které se někdy stávají nepotřebným smetím, jindy nezapomenutelnými symboly doby. A je zde také ještě jedna rovina. Skrze komunikační znaky, které jsou veřejným majetkem, lze komunikovat mnohem snadněji. Zcela odlišným, ale nikoli nepodobným vztahem k ekologickým a recyklačním procesům, prochází tvorba těch umělců, kteří ctí zodpovědnost za náš společný trojrozměrný a nevirtuální svět. Podnikají invazi do prostoru, který je znecitlivěn, zapomenut, ohrožen, a snaží se jeho vnímání převrátit zpět nebo ho nasměrovat jinam. Slovník je zde jiný. PARTICIPACE, INVAZIVNOST, AKTIVISMUS. Morálními vizemi nás odkazují k sociální a fyzické naléhavosti.
Pavel Humhal je asistent ateliéru Škola monumentální tvorby, AVU, Praha http://www.avu.cz/monument/
[private]
Tereza Janečková — Avatar
Do postprodukčního parazitismu jsem zahrnula recyklaci filmového plakátu – v současnosti divácky nejúspěšnějšího filmu Avatar.
Tento mainstreamový plakát jsem celý překřivkovala do minibodů a to ruční výrobou (pořádné vyšíváníčko). Citelnost vizuálu se takto ztratila a zároveň dostala zvrstvený plán, tak jak vidíme film v 3D formě bez brýlí. Prefabrikovaný blockbusterový filmový plakát nikdy neaspiruje na pozici uměleckého artefaktu. Cílem je vizuálně účinnou a efektní formou vzbudit zájem potencionálního diváka. Není lákavé tento cíleně unifikovaný mainstreemový layout interpretovat a vyslat ho tak na jinou hvězdnou planetu?
Jana Doležalová — Agrosquatting
Hledání – Nalézt zanedbané a opuštěné místo určené k zemědělským účelům. Po delší období pozorovat vybranou lokalitu.Pokud nedochází ke změnám, které by ukazovaly na zájem vlastníka o místo, je možné jej obsadit. Objektů může být nalezeno a opatrováno více. Zodpovědnost – Stromy opatrovávat především pro jejich záchranu a s respektem podpořit jejich přirozenost a růst. Analyzovat místo a určit postup v péči o zabraný prostor. V zimním období poskytovat stravu místnímu ptactvu a ostatním zvířatům. Vlastnictví – Nepřivlastňovat si území, rostliny, plody, ani zvířata. Převzít starost o sad, který je vlastníkem zanedbáván. Ilegalita – Snažit se nevzbudit nežádoucí pozornost. V případě nečekaného narušení prostoru jiným člověkem se zachovat dle situace. Práce – Pro práci v sadu mohou být přizváni hosté. Práce samotná není hlavní náplní projektu.
Dokumentace a prezentace – Zaznamenávat a popisovat námi způsobené změny a průběžně je prezentovat.
Stručné záznamy
04.10.09 Při sběru ovoce a ořechů byl objeven opuštěný sad.
11.10.09 V sadu napočítáno 41 stromů. Zastřiženy dva stromy, uhrabáno okolí.
28.10.09 Zastřiženy dva stromy. V areálu sadu jezdila čtyřkolka. Přijela bílá dodávka s úmyslem vyložit nepotřebné věci do areálu v okolí sadu, když nás řidič spatřil, odjel.
01.11.09 Zastřiženy dva z nejvíce zarostlých stromů. Znak Agrosquattingu.
15.11.09 Zastřiženy tři stromy.
03.01.09 Sad byl zasněžený, dokumentace přilehlých budov.
10.01.10 Sníh, rozmístění krmiva pro ptáčky na stromy.
Viktor Takáč
Pracoval jsem se Samplováním Kubrickova filmu Shining. Jedním z hlavních vizuálně nosných motivů celého filmu je práce s barevností jednotlivých scén, které s sebou jednak nesou symbolistní a zároveň i rámcovou úroveň – v rámci opakování motivů těch kterých barev vnáší do filmu určitý řád/systém. V rámci mého projektu Average Shining je každé políčko filmu tvořeno jednou barvou – monochromem – která je získána zprůměrováním barev daného políčka filmu do barvy jedné.
Další ze série se jmenuje Shining: Border. V ní jsem pracoval s rekontextualizací jednotlivých scén. Zajímalo mě uchopení/vystižení hranice mezi termínem psychologický a psychopatický. Jednalo se v podstatě asi o nejtradičnější formu samplingu – vystřižení jednotlivých scén z kontextu filmu a umístění těchto scén do vzájemné kombinace tak, aby tvořily nové významy, které už ani nemusí odkazovat k původnímu filmu. K tomu jsem použil formy obrazového triptychu. Každá z těchto scén s sebou nese nějaký způsob nazírání na realitu zprostředkovaný pohledem kamery:
1. strukturální, odosobněný makro pohled, tzv. „boží oko“,
2. detail na subjekt v podobě figury a
3. jízdu jako zosobňující, angažovaný pohled.[/private]
